19. - 21.1.2018

Fotky

Snowboard

 

Fotky

 

Snowboard víkend 2018

Už když skončil můj první snowboard víkend, byla jsem rozhodnutá, že chci určitě jet na další, avšak když se tento snowboard víkend přiblížil, nebyla jsem si úplně jistá, jestli tam pojedu. Blížil se konec pololetí ve škole, takže testy a spousta domácí práce. Ale díky Božímu řízení jsem nakonec vše zvládla a zvítězila nad leností, domluvila se s kamarády a vyrazili jsme. Přijeli jsme v podvečer a tentokrát jsem byla připravená na to, že budu muset jít pěšky až na Vesmír. Ale nebyli jsme sami a jako skupince se nám šlo zvesela. V půli cesty nám dojeli pro věci a většina z nás se tam i naskládala. Bylo to moc milé. J Přiznám se takhle namačkaná, jsem ještě nejela. Byla to sranda. Když jsme dojeli, byla jsem tam tak zabarikádovaná, takže si ze mě dělali srandu, že mě tam mohou nechat do zítra.

Díky tomu, že nás svezli, jsme stihli začátek programu i se ubytovat na půdě a zabrat si místo, které na nás minule málem nezbylo J. Potom se všichni sešli v krbovce. Tam se konalo slavnostní přivítání. Pomocí provázku jsme vytvářeli pavučinu, u které jsme se představovali a vždy o sobě něco řekli plus zkušenost se snowboardem. Vždycky jsem u takových her nervózní, co mám o sobě říct? Nakonec když ze sebe vždy něco vysoukám nastává další problém, jména po vyslovení ihned zapomínám, protože si spíše pamatuji tváře než jména J. Ale tohle nebyl můj první snowboard víkend, některé lidi jsem si pamatovala a ta hra mě moc bavila. Při rozdělování do týmů, to proběhlo ještě tentýž večer, jsem se jako pokročilý začátečník rozhodla, že půjdu na normální sjezdovku. Což jak se ukázalo, byla špatná, ale cenná zkušenost. Doufejme, že se poučím.

Druhý den po modlitbě a slovu na den: „Říkali o něm, že se pomátl na rozumu“, které nás mělo provázet celý den, a opravdu se tak stalo, jsme se odebrali na svah. Já jsem si nejdříve musela snowboard půjčit, protože svůj nevlastním. A tak nás Petr zavezl do půjčovny. Tam jsme myslím měli i slevu díky tomu, že už jsme si tam jednou půjčovali. U půjčovny jsem se následně sešla s Honzou, ostatní na nás čekali na svahu a já měla jet svoji první lanovku. Můj pád při výstupu z lanovky jenom odstartoval sled dalších pádů, které následovaly. Opravdu jsem pak zjistila, že mám hluboký obdiv ke všem snowboardistům. A hned se potvrdilo, slovo na den, protože kdyby mě někdo sledoval, myslel by si, že jsem se pomátla na rozumu. I když mi to nešlo a zuřila jsem při každém sjezdu, metala kotrmelce a v jednom kuse (naštěstí) byla na zemi, tak jsem tam jezdila celý den. S upřímností musím přiznat, že to všechno bylo díky mojí kamarádce, která mě povzbuzovala a pomáhala mi a také mi trošku bylo líto, těch peněz, které jsem za to zaplatila. Na vesmír jsem se vrátila pěšky, jelikož jsem odmítala, na ten pekelný stroj nasednou. Cítila jsem celé tělo a po nepodařeném pokusu, kdy jsem na snowboardu chtěla sjet jak na saních a naházela si veškerý sníh do obličeje, jsem vzdala i to. Velmi jsem se těšila na jídlo a do postele. Mše byla jako vždy nádherná a já jsem byla moc ráda, že jsem se jí zúčastnila.

Po večeři, jsem ale byla rozhodnutá, že i když jsem utahaná jako kotě, nemůžu si nechat ujít večerní show. Tentokrát jsem si od minula na to vzala i lepší boty, aby mi neumrzli nohy :D. Bylo to velkolepé, dokonce se klukům povedlo, aby udělali i přemet, nechyběl ani chrlící oheň, no prostě to bylo úchvatné.

V neděli jsem si myslela, že snad nevstanu, ale povedlo se a dokonce jsem si s pomocí Ducha Svatého přečetla první čtení na to, jak to bylo brzo ráno. Moje hlavní myšlenka byla, vrátit snowboard a už na něj nevstoupit zase rok. Jenže jsem se nechala ukecat a to možná byla v něčem i záchrana. Vydržela jsem to jen dvě hodiny, než se moje tělo přihlásilo, že už toho má opravdu dost! Vrátila jsem snowboard a musela vyřizovat, že ty přede mnou vrátily snowboard, úplně zničený, ať se tam vrátí a zaplatí pokutu, protože jezdili po štěrku. Mě se naštěstí netýkalo a tak jsem se vydala na vesmír pěšky, prozpěvovala jsem si Anděla páně a kochala se krásnou krajinou. Sníh byl úplně všude. Prostě nádherná zimní atmosféra. Nakonec jsem cestou potkala Tomáše a ten mě dovezl na vesmír, takže jsem v klidu stihla zabalit, oběd a pak jsme s kámoškou myly nádobí, z čeho se stal neobyčejný zážitek. Zlaté mytí nádobí doma!! Snad si to máma nepřečte. Byl to úžasný víkend, i když se mnou moje tělo nesouhlasí, úžasně jsem si odpočala, nabrala novou energii, poznala nové lidi a zase jednou překonala samu sebe a svojí lenost a přijela na krásné místo, kde se mi tolik líbí.

Simča ­J