1.- 3.12.2017

 

 

Teenarges

Fotky

 

Na Vesmír jsem jela teprve podruhé a tentokrát i sama, z čehož jsem byla vcelku rozpačitá. Nikoho

jsem tu neznala. Měla jsem strach z nového prostředí a spousty cizích lidí. Obávala jsem se úplně

zbytečně. Našla jsem tu nespočet přátel, se kterými jsem si rozuměla jak už dlouho s nikým jiným.

Tito lidé v mém srdci zůstanou velmi dlouho, stejně jako tento víkend.

Ze všech tu sršela taková odhodlanost a neskutečná zapálenost do všeho možného. Každou minutu

strávenou ve sněhu jsme si jaksepatří užili. Nachlazená jsem byla ještě dva týdny po té. Velmi se mi

líbil výstup sestry Gabrieli a hra, kterou jsem pracovním názvem pojmenovala Bang, protože si za nic

na světě nemůžu vzpomenout na to, jak se jmenovala. Všechno jsme to zakončili soudem, u kterého

musím velmi pozitivně ohodnotit herecké výkony všech zúčastněných.

To by bylo tak nějak vše. Tento víkend se mi stal nezapomenutelným, a ten výhled na nádherně

zasněžené hory, se kterým jsem se každé ránu budila, z hlavy nedostanu nikdy.